Musim podotknout, ze prozatim jsem se setkal s nejvetsim nebezpecim na silnici. Pro mne jako evropana je nejak tezke pochopit a prevratit si strany jizdnich pruhu... :( V praxi to znamena, ze pri prechazeni si mnohdy az v polovine silnice uvedomim, ze vlastne koukam na druhou stranu... Zatim jsem mel kliku!
Dalsi z veci je zvyknout si na volant u spolujezdce. respekt...na pravo.
Mam za sebou dva trapasy:
1) muj sef Lyal me zadal novou praci a ze me hodi na misto urceni svym autem...jake bylo jeho prekvapeni, kdyz jsem se mu nahrnul do auta za volant. Stal tam a koukal a ze prej radeji bude ridit svoje auto sam...:( Tak jsem zase vylezl a prelezl na sedadlo spolujezdce po leve strane.
2) Horsi to vsak bylo v druhem pripade. Nejcastejsi muj dopravni prostredek je autostop. Tak se mi tuhle stalo ze stojim u silnice s velkou krosnou a stopuji. Zastavil mi dobry muz s dodavkou a ze mi pomuze s batohem do kufru a at nasednu. Jeho pohled byl minimalne drobet vyjeveny kdyz jsem se nakybloval na misto ridice. Nastesti to pochopil a uznal ze mesic mimo evropu je kratka doba na preuceni zazitych veci!
Autostop je preci jen v techto koncinach zajimavy. Zrovna vcera pri ceste z Wanaky me nabral chlapik jmenem Steve. Potrasli jsme si pravicema, konsatovali, ze se nase jmena budou dobre pamatovat a po petiminutach konstatoval, ze pri teto prilezitosti musime dat jointa! Nemam nic proti lehkym drogam, ale kdyz zacal balit za volantem, naznacil jsem mu ze by mohl zastavit. Zastavil tedy, ubalil ho, podpalil a rozjel se. Koukal jsem jako ve snach jak potahuje jeho prave urolovane rakety. Nastesti silnice vedla temer porad rovne a on vypadal ze ma zkusenosti s rizenim pod vlivem. Symbolicky jsem si potahl, abych ho neurazil a s radosti uvital pohled na Makaroru, ktera se objevila v dali.
Zdejsi ridici maji zajimave navyky.
Doufam ze nejakeho takoveho nepotkam az budu prechazet silnici...
Musím se smát když čtu jak lezeš na stopu za volant.
ReplyDeleteTo samé se mi přihodilo na stopu z Wanaky do Makarory. Zastavil mi nejaký Frantík. Naložila se batožina a já se rozhodl usednout do auta. Chlapík když mě viděl, tak mi povídá, že pokud by mi to nevadilo, tak by s dovolením řídil on. Já jsem na to v klidu odpověděl, že souhlasím a budu jedině rád, pokud bude řídit on. I tak jsem nezměnil směr a vzal za dveře u auta. Chlapík opět podotknul, že mu skutečně nebude vadit, když bude řídit. Já na to, samozřejmě stejně nerad řídím a otevřel jsem dveře a nasednul a k mému údivu na místo řidiče. Což mi docvaklo co se mi vlastně snažil naznačit a on se smál celou cestu až na Makaroru:-))).Luděk