Na Zéland jsem se dostal především za podpory mého kamaráda Ludi, za jehož motivování k rozhoupaní se, poskytnutí všech potřebných informaci a pomoci děkuji. Původním plánem bylo zdržet se v těchto končinách od Listopadu 2008 do Května 2009. Jak to tak bývá, plány se mění a nakonec to dopadlo tak, že jsem zélandskou hroudu opouštěl v Červenci a z původní cesty zpět do rodné domoviny jsem ještě zalétnul na dvouměsíční pobyt ve Státech, konkrétně do Kalifornských kopců Sierra Nevady. Ale to už je jiná kapitola.

Jedna z nejúžasnějších zemí, která vás přivítá a oslní svojí pestrostí, krásou a přátelskostí lidí v drsné a někdy nelítostné přírodě. Nový Zéland mi přinesl nejen zážitky v podobě různorodých treků ale dal poznat i to, jak je obyčejná lidskost a láska k druhým důležitá především pro zpříjemnění života všech kolem.



Následují v průběhu cesty publikované články a fotky. Stále ještě mi chybí dodělat poslední "kapitola z cesty " za což se omlouvám a budu se to snažit co nejdříve napravit. Jedná se o období od konce Června do poloviny Července, kdy jsem opustil práci v Blenheimu, prodal auto a vydal se stopem přes severní ostrov. Moc fotek jsem v této době neudělal už z důvodu, že nebyl foťák. Ale jak to tak bývá, cestou potkáte lidičky, co fotoaparáty mají a slíbí, že vám fotky pošlou. Tak tedy čekám a čekám... :)

4.20.2009

Qlenorchy- cesta do Ráje(bez návratu!)









Cestou necestou, občas se objeví řeka křižující silnici/nesilnici. Stačí šak s úsměvem směle vpřed a náš 4x4 Mazda Bongo ukáže, proč vkládáme důvěru právě do něj...



A takhle vypadá celé vaše tělo. Pokryté těmito malými hmyzákami, nemáte šanci se schovat. Jsou všude a koušou!!! Jejich ctěné jméno je Sunfly nebo tak nějak a kamarádit se s nima rozhodně nebudete...








Občas je lepší koukat kam a na co sedáte. Tahle pavoučice mi vyběhla z pod zadnice, když jsem se uvelebil na kámen.





4.19.2009

Návrat do Makarory

Makarora mne uvítala s otevřenou náručí a já na nic nečekal. Vyrazili jsme hned druhý den s Petrem do Siberia valey, místa kde jsem trávil mnoho času. A stejně to bylo málo!



Fotky nezachytí ani miliontinu kouzla tohoto místa...
















Předchozí zkušenosti na sebe nedaly čekat a já se jal stopovat právě přistávající letadlo.



Skoro mě vzal křídlem přes hlavu, při rolování kolem,ale to už jsem z úsměvu pilota poznal, že nás vezme. Byla nám opravdu kosa a díky předchozímu brodění řekou nás nemálo mrzly nožičky!


To co nám trvalo jít celý den jsme nyní přelétli během 10-ti minut.


4.08.2009

East coast



Pár záberů letem světem při cestování východním pobřežím...




Čas se pomalu krátí a nás ještě čeká najít si v Cromwellu práci na dalších pár týdnů.



Ale teď ještě posledních pár dní využijeme cestou na sever.












4.07.2009

Návrat - Stewart Island

Zásoby jídla nám po 6-ti dnech naznačily, že je čas se vrátit. Přeci jen jíst suchou rýži s burákovým máslem a hladově koukat na právě prolítající kachnu...v tomto okamžiku jsou některé představy velmy živé a hlad je ještě umocní. Naštěstí pro kachnu, již nebylo sil na realizaci těchto představ.



Nalodit se a plujeme dál...




Hned po návratu do vesnice jsme obsadili místní jediný krámek a nakoupili vše co nás napadlo...to je tak když jdete nakupovat hladoví! Navíc po několika pivech se čekání na trajekt stalo velmy zábavné. Nakonec hrozilo že nám ten trajekt upluje, to když námořnickým krokem jsme ho dobíhali!