Nový Zéland 2008-09: Stewart Island- poslední civilizace

Na Zéland jsem se dostal především za podpory mého kamaráda Ludi, za jehož motivování k rozhoupaní se, poskytnutí všech potřebných informaci a pomoci děkuji. Původním plánem bylo zdržet se v těchto končinách od Listopadu 2008 do Května 2009. Jak to tak bývá, plány se mění a nakonec to dopadlo tak, že jsem zélandskou hroudu opouštěl v Červenci a z původní cesty zpět do rodné domoviny jsem ještě zalétnul na dvouměsíční pobyt ve Státech, konkrétně do Kalifornských kopců Sierra Nevady. Ale to už je jiná kapitola.

Jedna z nejúžasnějších zemí, která vás přivítá a oslní svojí pestrostí, krásou a přátelskostí lidí v drsné a někdy nelítostné přírodě. Nový Zéland mi přinesl nejen zážitky v podobě různorodých treků ale dal poznat i to, jak je obyčejná lidskost a láska k druhým důležitá především pro zpříjemnění života všech kolem.

Následují v průběhu cesty publikované články a fotky. Stále ještě mi chybí dodělat poslední "kapitola z cesty " za což se omlouvám a budu se to snažit co nejdříve napravit. Jedná se o období od konce Června do poloviny Července, kdy jsem opustil práci v Blenheimu, prodal auto a vydal se stopem přes severní ostrov. Moc fotek jsem v této době neudělal už z důvodu, že nebyl foťák. Ale jak to tak bývá, cestou potkáte lidičky, co fotoaparáty mají a slíbí, že vám fotky pošlou. Tak tedy čekám a čekám... :)

3.29.2009

Stewart Island- poslední civilizace

Naše kroky(kola Bonga)nás donesly az na nejjižnější část jižního ostrova a odtud lodí vzhůru za poznáním země nedotčené časem, technikou, posledním místem, kde můžete spatřit vzacného opeřence jménem Kiwi.

Bylo hodně míst, které ve mne zanechaly hluboký dojem, tento ostrov však vede. Možná právě svojí odloučeností od ruchu civilizace, kouzelnou a tajemnou atmosférou.

Čas se zde zastavil a jediné co plyne je vaše trávení. Pocit hladu ráno,v poledne, večer je zde jediné co zajištuje aby se člověk nezapoměl v časovém vakuu.