Tak konecne se zadarilo a pocasi i bus me pustila objevovat krasy mistnich makarorskych hor, jejich zakouti, vyhledy a poznavat jeji obyvatele. Zaroven padla prvni letosni hora (1960 m) prekonali jsme s medou 1700 m prevyseni. Po vanocich a priblizne 10ti dennim nic nedelani to bylo a stale je velmi bolestive. ;-)
Kolega z Chille mi zapujcil kameru, tak jsem to vsechno pekne dokumentoval :)
Pri poslednim pokusu o zdolani teto hory jsem mel trochu komplikace s orientaci v busi, presel jsem spravnou odbocku a nakonec travil hodiny bloudenim po nepropustne busi a muj cil dostat se na horu Mt Trimpthon se razem zmenil na cil dostat se z te zpropadene buse domu. Chvilkama jsem si pripadal jak tarzan, to kdyz jsem musel nektere nepropustne useky prelezat po stromech :)
Vyzbrojen temito zkusenostmi jsem tentokrat soustredil veskerou pozornost na spravny smer a ejhle, tentokrat to vyslo!
Bus me pustila a pomalu se mi zacaly objevovat nadherne vyhledy na Makarorske udoli.
Tak tohle je Makarora z ptaci perspektivy....
Pohled na soutok Wilkin river a Makarora river
A uz jsem se konecne dostal nad 1200 m a bus ustoupila, otevrely se rozsahle horske plane lidskym plemenem nedotcene!
Cim vice jsem se blizil k vrcholu, tim mene se staval teren schudny. Nutno podotknout, ze turisticke znaceni zkoncilo ve 1400m a vyslapana pesina v 1500 m.n.m. Dal uz clovek vybira cestu podle svych schopnosti a nebo to otoci. Ja si vybral tu vzhuru. Jeste jsem si precetl cedulku upozornujici na nebezpeci v pripade spatneho pocasi. Nechapal jsem, jak destik muze ohrozit nekoho pri ceste touto plani. O par desitek metru vyse jsem pochopil. Stoupani bylo prudke a poslednich 200 m se lezlo po skale. Poslednich 300 m jsem lezl po ctyrech s neuveritelnyma krecma v nohach!Kdyby do toho zaprselo, byla by cesta dolu jak jizda po toboganu!
Poslednich 100m! Necitim nohy a sleduju kamzika nademnou jak s lehkosti zdolava sutraky a kazdou chvili se otoci zpet, jako by se mi vysmival! To se mu to leze nahoru, kdyz ma nahon na vsechny 4, predni nohy kratsi, pro lepsi stoupani a kopytka z materialu, ktery se s mym vibramem neda srovnat a drzi jak pribity!
Pocasi se rychle meni v neprijemne az vlezle a vypada to ze se blizi sprska. Jelikoz nechci cestu dolu jet po zadku urychluju sve kochani! (Stejne jsem jel a to nebylo mokro)
Posledni pohled na okolni hrebeny...
A na Makaroru...
A rychle zpatky do udoli, nez se prizene prehanka...
..................................................................................
Nekolik malo fotek pro poteseni kolegu z Mapoveho centra!!! :)
Doufam ze bude mit Honzik radost :-) ...na horach funguje...ale v busi ne :(...jo neni nad sirf III)
..................................................................................
No a tohle stvoreni velikosti kanete a podobou papouska me doprovazelo cestou dolu. Byl velice oprsklej a kdyz jsem nechal neco z veci lezet na zemi, pribehl a snazil si to privlastnit. Po chvilce zavolal kamarada a byli na me dva!
Doprovodili me v mene schudnem terenu a nekde kolem 1200m se se mnou rozloucili.
No comments:
Post a Comment